Jdi na obsah Jdi na menu
 


Minireportáže z autorského čtení


 

1.
Úplně první autorské čtení z nové knihy Plus Mínus Max se odehrálo dne 26. října 2009 na Základní škole Nerudova ul. v Českých Budějovicích. Ukázka z knihy (kapitola Hodina šílenství) nepochybně zaujala žáky šestých i sedmých tříd. Kluci i holky poslouchali až podezřele pozorně a nejspíš část z nich by si mohla opravdu přát knihu Plus Mínus Max pod stromeček. Alespoň se tak tvářili.

2.
Velké říjnové společné čtení (VŘSČ) se odehrálo v knihovně v jihočeských Borovanech v prostorách nádherně opraveného zámku na náměstí. Děti se chovaly během čtení velice dobře. Dokonce i 7. B, na kterou jsem byl upozorněn jako na třídu neposedů. Spád děje v ukázkové kapitole dokázal zklidnit i zjevné hyperkinetiky. Po přečtení poslední věty z ukázky se ozvalo z úst sedmáků hodně nečekané: „Ještě…“ Obrázky ukazují prostory knihovny i atmosféru během besedy.
 

borovany1v.jpg 

borovany5v.jpg

 


3.
Paní učitelka Helena Švarcová z velice hezké školy ZŠ Lipence (Praha) získala po úspěšném čtení od žáků šesté třídy jejich sepsané dojmy.

 Milý spisovateli,
knížka PLUS MINUS MAX se mi velmi líbila. Šílená hodina byla fakt super. Určitě bych si ji chtěla někdy přečíst. Nejlepší bylo, když se ta učitelka přilepila. Jenom je škoda, že se Max rozhodl nechat fyziky, protože fyzika je mnohem lepší než fotbal. Dávám Maxovi jedničku s hvězdičkou.
Jana Morávková

Dobrý den,
 Chtěla bych Vám poděkovat za to, že ste nám sebral hodinu zeměpisu – mně totiž moc nejde. Ale hlavně ta knížka, co jste nám čet, byla moc hezká. Že ste ji napsal, tak to vážně obdivuji.
Jestli bych měla knihu známkovat, tak dávám jedničku dvakrát podtrženou. Je fakt super.
Petra Černá

Dobrý den,
 Vaše kniha – teda to, co jsem slyšela, bylo velice zábavné. Max je opravdu chytrý chlapec a jeho kamarádi také. Líbila se mi trochu hysterická učitelka matematiky. Král s Maxem asi opravdu nebudou nikdy kamarády. Moc děkuji za celou pěkně strávenou hodinu, a kdybych měla Vaši … teda tu kapitolu oznámkovat, dala bych 1
Eliška Šlampová

 Dobrý den,
tato kniha se mi líbila až na nějaké drobnosti. J Myslím, že je velmi povedená a našemu věku i vkusu odpovídá. No, i když u nás není zvykem mluvit spisovně, což je ta drobnost, kterou musím podotknout. Asi si ji půjčím v knihovně. Mám ráda dobrodružství, a tak mě velmi zaujala. J Vždy jsem obdivovala spisovatele, jak mají tak velikou fantazii a představivost. Přeji krásný den a mnoho nápadů na další fantastické knihy o Maxovi.
Děkujeme za návštěvu.
 Michaela Exnerová v růžové mikině

PODĚKOVÁNÍ
Milý pane spisovateli Jiří Macoune,
Moc Vám tímto dopisem děkuji za přednášku o knize PLUS MINUS MAX. Moc se mi líbí a je to velmi krásná kniha. Dále Vám přeji hodně štěstí a úspěchu v psaní dalších příběhů Maxe a jiných knih.
Patrik Manev

4.
Kdybych měl znovu chodit do školy a mohl si vybrat, zvolil bych si ZŠ v Tuchlovicích. Za pěkného počasí je výhoda pavilonů víc než zřejmá. Děti se o přestávkách mohou vyběhat na čerstvém vzduchu a v době vyučování se pak dokáží plně soustředit. Během čtení se žáci a žákyně z Tuchlovic ukázaly jako úplně nejzpůsobnější ze všech včetně osmé a deváté třídy.

5.
Gymnázium Arcus v Praze zjevně využívá ve velké míře ve výuce nejmodernější techniku, která je v dnešní době k dispozici. Pro tercii a kvartu jsem autorské čtení rozšířil o krátkou prezentaci o zákulisí přípravy knih od psaní, tvorby obrázků až k závěrečným korekturám.

6.
Obecně se soudí, že současné děti z různých důvodů příliš knihy nečtou, protože moderní doba přináší zajímavější lákadla. Nejspíš ovšem záleží i na přístupu vyučujících k usměrňování zájmů kluků a holek. Sedmá třída paní učitelky Lenky Matoušové ze ZŠ Olešská, Praha se ukázala nejen jako sečtělá, plná pozorných posluchačů, ale zároveň dychtivých po nových poznatcích. Takovou záplavu rozumných dotazů jsem nezažil ani na gymnáziích, kde se dá předpokládat vyšší úroveň žáků než na „přebrané“ základní škole. Rozhodující jsou asi schopnosti pedagogů, jak dovedou děti přimět k zájmu o kulturu a okolní svět vůbec (což je ještě důležitější). Paní učitelka L. Matoušová zjevně tento obtížný úkol zvládá.

7.
Výsledky experimentu, který proběhl na dětech, literárních pokusných králících na ZŠ Norská v Kladně 1. únorový den roku 2010 jsou pro autora velice povzbuzující. Děti všech zúčastněných tříd šestých a sedmých ročníků měly zhodnotit autorem přečtenou kapitolu Hodina šílenství na třístupňové škále, NUDA, PRŮMĚR a DOBRÉ (HUSTÝ). Celkem se čtení zúčastnilo a hlasovalo včetně učitelek 112 osob. Nudil se jeden žák (0,9%), průměrně se pobavilo 17 žáků (15,2%) a dobře, tedy s nadšením vyslechlo čtení z knihy 94 kluků, holek i učitelek (83,9%). Zajímavé je, že hra na pokusná zvířátka bavila všechny děti. Velice děkuji paní učitelce A. Chocholové, že akci uspořádala.

8.
Březen už není měsícem knihy ani měsícem internetu, ale nově patří čtenářům. Mé autorské čtení v tomto období začalo v Jindřichově Hradci skvěle připravenou akcí, kdy s knihovnou spolupracovalo několik škol, které vyslaly své žáky na Plus Minus Max čtení. Ukázalo se, že jindřichohradečtí kluci i holky jsou pozorní a slušně vychovaní posluchači se skutečným zájmem o knihy. Rovněž následující čtení v knihovně v Jablonném nad Orlicí na mě zapůsobilo velice příznivým dojmem. Jablonecké děti všech ročníků (děti z prvního stupně, šesťáci i sedmáci) se předvedly v nejlepším možném světle vůbec. Pozorně, bez vyrušování, poslouchaly všechny tři skupiny čítající okolo 50 dětí každá. Svou mimořádnou čtenářskou vyspělost projevili kluci a holky z Jablonného při následných besedách, kdy kladli zvídavé otázky v širokém záběru. Děti v Jablonném jsou zjevně sečtělé a překonávají v tomto ohledu žáky a žákyně z velkých měst, Prahu nevyjímaje, přičemž v městě není knihkupectví! Je zřejmé, že pedagogové ZŠ v Jablonném n/O. berou výchovu vážně a práce se jim daří. Obdobné příjemné překvapení na mě čekalo ve škole v Bystřici nad Pernštejnem. O můj program se nezajímaly jen děti, ale i vedení školy, což není příliš častým jevem. Autorského čtení se tak v různých třídách zúčastnily paní ředitelka Alexandra Gabrielová i její zástupkyně Renata Pavlačková a další pedagogové, kteří z organizačních důvodů čtení mohli vyslechnout. S podobným zájmem ze strany učitelů jsem se ještě na žádné jiné škole nesetkal. A na bystřických žácích a žákyních bylo zároveň dobře patrné, že jsou v příkladné a odborně zdatné výchovné péči. Děkuji Marii Homolkové a Janě Korbářové za uspořádání Plus Minus Max čtení na ZŠ v Bystřici nad Pernštejnem.

bory3v.jpg

bory2v.jpg9.
Velké štěstí mají děti z obce Bory (okr. Žďár nad Sázavou). Malinká knihovna, kterou vede paní Blanka Křížová je bezvadným zařízením pro místní kluky a holky. Paní Křížová jim nejen knihy půjčuje, ale poskytuje jim i prostor pro hraní her, kreslení, povídání o knížkách i jiných záležitostech, které je zo obce (800 obyvatel) i spisovatele a spisovatelky. Na akce se vždycky najdou v obecním rozpočtu peníze. Plus Minus Max čtení tak v Borech proběhlo v dokonalém domácím prostředí. Chvilku trvalo, než se děti sešly, ale na Vysočině zjevně hodinové ručičky dětství příliš nevymezují, a to je dobře. Poslouchali a bavili se ukázkovou kapitolou Hodina šílenství prvňáci (třeba Gábinka, která ještě neumí oficiálně iks, ale název knihy Plus Minus Max jí nedělal potíže) i starší děti o čemž svědčí zprávy následně z Borů na můj mail došlé:

Pane Macoun, večer jsem ty děti nemohla vůbec z knihovny vystrnadit. A jak jste odešel, tak říkám: "Tak jste viděli opravdického pana spisovatele!" A ten malej Kuba, co byl pořád pod stolem a tak, povídá: "A byl správnej! Ten pan spisovatel..."

 Včera jsem mluvila (knihovnice B. Křížová pozn. J.M.) s maminkou těch velkých holek, co seděly v čele a řekla mně: to poslouchala a tak jsem musela zakročit, nebo by vůbec nešly spát!" 

bory1v.jpg    

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář